The tortoise lays on its back, its belly baking in the hot sun, beating its legs trying to turn itself over, but it can't. Not without your help. But you're not helping.

2013/05/22

Cesta z iOS na Android a zpět - den čtvrtý (a poslední)

Přestože jsem si naplánoval na víkend důkladnější testování, nakonec jsem z htc one vyndal SIMku a vrátil ji zpátky do iPhone. V prostředí androidu jsem se cítil příliš nejistý, každou chvíli zjišťoval, proč přestaly fungovat notifikace a nakonec pro další testování mi stačí wifi.

Začal jsem hledat další zajímavé či alternativní aplikace, ale při instalaci mě dost děsilo, k čemu všemu mají přístup. Sice je tu upozornění, kde to dostanete kompletně vypsané, ale ve chvíli, kdy s tím nesouhlasíte, tak máte jen možnost neinstalovat. U iOS sice nic takového nevidíte a systém se dotazuje až když konkrétní aplikace k něčemu systémovému přístup potřebuje, ale máte tu jistotu sandboxu a víte, že dokud nepovolíte přístup, tak o své kontakty či fotky prostě nepřijdete.

Dá se čekat, že přístup víceméně ke všem funkcí potřebují systémové utility pro změnu lockscreenu atd, ale množství povolených přístupů k telefonním službám, kontaktům atd. od aplikací, které se těchto funkcí ani vzdáleně netýkají mě docela odradil.
Nakonec mě to otrávilo natolik, že jsem ve zkoumáni nepokračoval. Pro vyzkoušení jsem naimportoval všechny kontakty, připojil google účet a dost by mi vadilo, kdyby v tom začala nějaká aplikace dělat nepořádek, nebo je využívat bez mého vědomí. Stačilo mi, když si jedna z nich poslala bez dotazu ověřovací sms, u které jsem vůbec nemohl ovlivnit kam odchází, její obsah a netušil tedy ani cenu.

Takže htc one putoval do šuplíku a inzerát na aukro. Z androidu jsem zas na nějakou dobu vyléčený a návrat na iOS byl docela balzámem.
Rozumím tomu, proč je tento systém pro někoho zajímavý, souhlasím, že mít trpělivost a čas, tak si jej můžu nastavit naprosto k obrazu svému a v průběhu cyklu telefonu si měnit prostředí dle libosti a to tak rychle nezevšední.
Na druhou stranu mi vadí nejednotnost ovládání, fungování a trochu podivný design aplikací, které podle mého dost zaostávají za svými iOS verzemi.
Ostatně nejvíce mě to zaráží na původních Google aplikacích. Téměr všechny fungují a vypadají lépe na iOS než na adroidu. Objevují se tam nové prvky ovládání a i ergonomie mi přijde výrazně povedenější. Například pull-to-refresh mi extrémně chybělo všude, kde už jsem to považoval za běžné (Google+, Twitter, Flipboard).

Ohledně htc one se pokusím ještě sepsat své dojmy samostatně. Nejde vůbec o špatný telefon, konečně se podařilo velmi dobré dílenské zpracování a prostředí má i pár nápadů. Dolů ho táhnou nelogické rozměry a lesklý displej.

2013/05/17

Cesta z iOS na Android (a asi zpět) - den třetí

Včera jsem během dne nainstaloval aplikaci na notifikace a dostal tak na lockscreen základní info o příchozích emailech a dalších událostech. Zajímavé bylo, že většina aplikací, které to umožňují se v Play obchodě snaží zaujmout tím, že mají "iOS like" vizuál.
Začal jsem tedy mít přehled, co se děje a trochu s telefonem komunikovat.

Zároveň dorazil update Google Hangouts, nahrazující aplikaci pro Talk a musím říct, že je to paráda. Konečně alternativa pro iMessages a čekal bych relativně velký potenciál.
Prostředí je příjemné, notifikace tam, kde mají být. Jediné mi vadilo - nepodařilo se mi odhlásit do offline. Neustále jsem byl přihlášený. Jedině, když se aplikace vypnula.

Jedno další velké zklamání jsem ovšem zažil přes poledne. Opět byl dneska pěkný slunečný den a opět jsem musel zajít do stínu a zakrýt si displej, abych mohl někomu zavolat. Jsem si už naprosto jistý - htc one je na sluníčku nepoužitelný. Ne špatně čitelný, ale nepoužitelný. A ač by se mohlo zdát, není to vlastnost všech lcd displejů telefonů. Naprosto na stejném místě v plném létě jsem schopen s iPhone fungovat.
Zatím největší problém, který člověka odkazuje používat mobilní internet do uzavřených míst, kde existuje alternativa ve formě tabletu či desktopu.

Na velikost telefonu jsem si ještě nestačil zvyknout. Stále si pouštím aplikace, které mi přijdou pod dlaň, když se musím natáhnout prsty na druhou stranu displeje. A stále mám problém psát na telefonu, když ho držím v levé ruce. V pravé je to trochu lepší, ale stále je to do protějšího rohu příliš daleko.

Zjistil jsem, že eshopy ještě nezačaly černý htc one prodávat a tak začínám uvažovat, že se ho zbavím co nejdříve. Paradoxně mě k tomu nenutí problémy s aplikacemi nebo nezvyk na systém, ale fyzikou ovlivněné používání - příliš lesklý displej a velikost pro normálního smrtelníka příliš velkou.

Rozhodl jsem se ještě o víkendu vyzkoušet všechny ty šílené aplikace pro kompletní změny prostředí a pak se uvidí.


2013/05/16

Cesta z iOS na Android (a asi zpět) - Den druhý


Den druhý

Přišel den, kdy je třeba telefon využívat v běžném provozu a teprve se ukáže, nakolik je možné takhle rychle přejít a jak moc kostrbatý ten přechod bude.
Ráno zvonil budík v pořádku, což jsem považoval za dobré znamení :). Pro jistotu jsem s sebou vzal i nabíječku. Přeci jen o kapacitě baterie kolují nejrůznější pomluvy a určitě nechci zůstat uprostřed dne bez telefonu.

Před cestou jsem si ještě zkontroloval, jesti by mě nechtěl Google Now upozornit, když mám první schůzku v kalendáři za necelých 60 minut, ale ukázal mi jen, jak je venku...
Tedy vyrazil jsem na metro. Cestou jsem si vzpomněl na iOS Metrobot aplikaci, která informuje o času zbývajícím do příjezdu konkrétního metra. Možná něco takového také existuje, ale budu muset trochu hledat. Nic, co bych výrazně postrádal, jen jsem si zkoušel vzpomenou, kde všude jsem zvyklý mimoděk iPhone použít.

První situace - metro, někomu začne pípat budík v telefonu a osazenstvo vagónu se rozhlíží. Také jsem si jistý, že jsem ten svůj vypnul, ale na druhou stranu vím, že mám v kapse systém, který jsem ani zdaleka neochočil a jakákoliv aplikace může mít něco takového nastavené. Tedy chvilku váhám, ale pak jsem první, kdo po svém mobilu sahá a kontroluje ho. Samozřejmě, že to byl budík někoho jiného :).
Když už mám telefon v ruce, rozhodnu se napsat někomu zprávu přes Whatsapp. Poprvé si uvědomuji, že je naprosto nereálné ovládnout tuto úhlopříčku jednou rukou. Velmi nepříjemné. Takže při psaní zprávy žongluji většinou jednou rukou, ale musím si pomáhat a zvláštní klávesnice moc nepomáhá. Obecně mne dost překvapuje odlišné fungování dotykového displeje oproti iOS zařízením. Odezva je samozřejmě už rychlá, ale místo, kam se musí "mačkat" se trochu liší.
Ale zpráva odeslána.

Druhým zjištěním je, že při pokusu o obsáhnutí ovládání jednou rukou se často dostane dlaň nebo prst na kraj displeje a spustí aplikaci, kterou nechcete. Samozřejmě to chce cvik, ale třeba iPad Mini se stejně úzkými okraji, má na tohle softwarové řešení, které dost úspěšně vyhodnocuje, zda jste se displeje dotkli záměrně, nebo při držení. Jsem si jistý, že tady nic takového neexistuje a i při dalším používání jsem s tímhle měl problém. Hlavním důvodem je onen obrovský displej, který prostě není dělaný pro jednu ruku.

Když jsem dorazil do práce, položil jsem telefon na stůl před sebe a očekával běžný provoz - upozorňování na schůzky, příchozí emaiy, zprávy. Bohužel ani jedno se nekonalo. Zprávy sice chodily, emaily také, ale upozornění bylo realizováno pouze "skrytě" a jediný způsob, jak to poznat bylo jedině blikání drobné zelené diody. Poté člověk musel telefon odemknout a přes notifikační centrum získat info, co se vlastně stalo. U emailu bych to zvládnul, ale na zprávy bych opravdu chtěl být upozorňován. Ale bylo třeba se zavrtat trochu do obsáhlého nastavení a toto změnit. Povedlo se mi to u zpráv, ale Gmail jsem k tomu přesvědčit nedokázal.


Druhý problém už bohužel nemá tak jasné řešení. Displej je extrémně lesklý. Tedy na první pohled nijak výrazněji než ostatní (např. iPhone5), ale ve chvili kdy telefon leží na stole ve světlé místnosti s okny, není téměř možné na něm něco přečíst. A to i když zesílíte jas na maximum. Uznávám, že dnes byl celkem slunečný den, ale znamená to, že ani venku si telefonu moc neužijete, což jsem si brzy ověřil.
Hleadat v adresáři kontakt, kterému chci zavolat se neobešlo bez zakrývání druhou rukou a to už si opravdu dlouho nepamatuji. Že bych měl použít mapy pro orientaci či dokonce navigaci mě celkem straší.

Baterie byla na druhou stranu první den příjemným překvapením. Ve 4 odpoledne, kdy v pozadí běželo vše potřebné a telefon jsem průměrně používal jsem měl ještě 70 procent. Přestože to bylo ještě dost, dal jsem telefon na chvíli do nabíječky, protože jsem nevěděl, jak moc ho budu během večera potřebovat.

Další, co jsem během dne zjistil, bylo překvapení, že jsem nepoužil twitter na mobilu. Přiznávám, že jsem na něj zvyklý a během dne timeline čtu několikrát. Ale pokud se zamyslím, tak důvody, proč jsem si radši otevřel webovou verzi jsou dvě: Twitter aplikace je dost průměrná, zdaleka ne příjemná na ovládání, nemluvě o nějaké synchronizaci přečtení či udržení místa, kde člověk skončil :(. Samozřejmě se podívám po alternativě a věřím, že existuje.
 Zároveň ale není moc příjemné používat telefon, což je větší problém. Opravdu je třeba obou rukou a soustředění.
Nechci takhle brzy generalizovat, ale naprosto by to zapadalo do modelu, kdy iOS uživatelé výrazně více využívají přístup přes mobil k internetovým službám a obsahu. Prostě je to příjemné a přirozené. Na adroidu je to trochu pravou rukou za levým uchem. Ale pokusím si zvyknout, nebo najít výhody i zde.

Večer jsem mobil už moc nevytahoval. Maximálně na pobavení přátel, kteří nevěřili, že bych něco takového mohl mít v kapse. Udělal jsem pár fotek při malém osvětlení a žádné velké překvapení se nekonalo. Ale šumu moc není.





Cesta z iOS na Android (a asi zpět) - Den první


Den první

Jak jsem již zmínil, jedinou přijatelnou formou android telefonu pro mě bylo htc one. Když jsem se ovšem začal pídit po dostupnosti, ukázalo se, že jich je u nás zoufale málo a vpodstatě všechny eshopy jedou k 14.5. na předobjednávky v neupřesněném horizontu.
Náhodou jsem se ale ve středu 15. nachomýtl ke značkovému htc obchodu, kde mě ujistili, že odpoledne budou mít černou variantu skladem a že se můžu stavit. Takže za mne rozsekli další rozhodování a váhání a já odcházel s vcelku nenápadnou krabičkou.

Vybalení
Jak už od Apple všichni opsali, tak i zabalení produktu je svým způsobem komunikace se zákazníkem a vlastně jde o první dojem. Tedy krabička htc one je relativně velká do šířky (na současná balení), ale vyrobena z hodně hrubého papíru, což působí trochu lacině.
Každopádně uvnitř je telefon, nabíječka a sluchátka. Pár manuálů, záruka atd. Nic ošklivého, ale určitě ji rychle zahodíte. Prostě koupili jste si telefon, proč řešit krabici.
Každopádně telefon samotný po vybalení působí velmi solidně. Je velký, zvlášť pokud přecházíte z něčeho menšího a na takovéto úhlopříčky nejste zvyklí. Na druhou stranu byly okraje displeje eliminovány na minimum, takže vedle iPhone5 nepůsobí vůbec o tolik větší.
Zadní strana je prohnutá (vyboulená) a přední oddělení displeje horizontálně evokuje iPhone5. Stejně tak hrany, které jsou myslím přesně, to co htc od apple přebralo legálně. Logo se vyskytuje drobným prolisem na zadní straně a výrazným stříbrným logem na pozici home buttonu (ale není aktivní).
Dole je pouze usb nabíjecí otvor, nahoře uspávací tlačítko a na pravém boku volič hlasitosti. Na můj vkus jsou tlačítka příliš zapuštěná a velmi špatně se hledají pohmatem, když chcete telefon zesílit nebo probudit.

Spuštění
Telefon dorazí víceméně nabitý a tak stačí pouze vložit SIM kartu. Slot je velikosti microSIM a tak pro použití nanoSIM z iPhone je třeba redukce. Naopak pro použití standardní SIM je třeba jedno cvaknutí (nabízejí rovnou v obchodě), nebo trocha stříhání a pilování.
První wtf moment nastane, když hned na začátku setupu telefonu jste odkázáni na URL adresu, kterou si máte otevřít na stolním počítači a tam provést prvotní nastavení.
Na adrese je unikátním kódem zabezpečený jednoduchý průvodce, který dovolí první nastavení nejrůznějšího chování telefonu (vyzvánění, wallpaper...), předvolit aplikace pro nainstalování a připravit emailové účty. U emailu je to trochu divné, jelikož je nabízen pouze htc, yahoo a exchange účet, případně ostatní. Očekával jsem google, ale ani v náznaku tam nebyl. Pokusil jsem se tedy nastavit účet přes "jiný" a konečně se mohl vrátit k telefonu.
Tam průvodce pokračoval už jen krátce a začly se stahovat všechna nastavení zvolená na stolním počítači.
Až teprve nyní jsem mohl nastavit google účet (pro gmail, kalendář, kontakty, plus, chrome atd.).

Prostředí
Z propagace htc one jsem se těšil na tzv. Blinkfeed, který by měl umožnit umístit všechny pro vás důležité informace na homescreen ve formě dlaždic. Tady byl první náraz. Může zde být umístěn pouze velmi omezený počet předvybraných zahraničních zdrojů, twitter či facebook feed a pak pár aplikací. Z nich však nestojí krom kalendáře ostatní za nic. Jedná se o HTC share, Kid mode a TV (v ČR nepodporovaná).
To je vše. Pokud byste uvažovali o zařazení nějakého rss či jiného zdroje, zapomeňte.
Tedy první zklamání. Přestože jsou jednotlivé feedy asi pečlivě sestavovány, ani zdaleka se neblíží obsahu, který je nějakým způsobem ve vztahu k uživateli. A je jich velmi omezené množství v generických kategoriích typu "Design" či "Internet".

Lockscreen
Problém defaultního lockscreenu je v tom, že si sice můžete v nastavení vybrat z několika typů jako je Music, Productivity, nebo ho nechat úplně prázdný. Productivity se mi zdál naprosto ideální - s přehledem emailů, kalendáře, úkolů... Ale bohužel toto se týká pouze defaultních (čti nepoužitelných) aplikací. Pokud chcete používat Gmail, Whatsapp - prostě alternativy, neuvidíte na lockscreenu nic z toho.
Asi se předpokládá, že jej opět nahradíte něčím staženým.


U spodního panelu aplikací jsem se obával téhož a dlouho se mi nedařilo aplikace vyměnit. Až teprve náhodným zjištěním, že i tyto aplikace mohu vyměnit, ale nikoliv v prostředí, ve kterém rovnám ostatní ikony, ale jen v případě, že jsem přepnutý do jednoho konkrétního zobrazení aplikací.


Aplikace
Když jsem o přechodu z iOS uvažoval, samozřejmě jsem si ověřil, že základní aplikace "denní potřeby" jsou na androidu přítomné, případně mají alternativu. Naštěstí to už není co bývalo a opravdu všechny velké značky typu Evernote, Fliboard a podobní jsou i zde. Doinstaloval jsem tedy vše, na co jsem si v tu chvíli vzpomněl a začal je nastavovat.
Dneska už si dost aplikací ukládá nastavení vázaná na uživatele, nikoliv zařízení, takže mít během chvilky "svůj" evernote, pocket, flipboard či instagram nebylo nic složitého. To je velmi příjemné.

Překvapila mě ovšem různá úroveň aplikací. Jedna věc je zvyk a druhá pocit a ovládání. Mám čistě subjektivní podezření, že na android verzích pracovali výrazně horší designéři. Anebo to vyplývá z obecného problému roztříštěnosti systémů a množství různých rozlišení. Každopádně část aplikací působí občas amatérským dojmem, přestože jde o renomované značky (alespoň na iOS). Zvyknout se určitě dá, ale je to za cenu ergonomie.

Displej
Teprve při používání máte možnost posoudit kvality displeje. Mělo by jít o panel s fullHD rozlišením (1080p). Je obrovský. O tom není pochyb. 4.7 palce jsou znát. Rozlišení je velmi jemné a na video ve správném rozlišení je opravdu radost se podívat. Na druhou stranu jsem žádný velký rozdíl v densitě oproti iPhone nepozoroval. Dokonce mi přišel trošku méně kontrastní a jasný. Ale to bude způsobeno podivným automatickým voličem jasu. Na tuto funkci jsme si už standardně zvykli, ale u htc one jsem registroval spíš přílišné tlumení - musel jsem se navečer z automatiky přepnout na ruční volbu jasu.

Reproduktory
Samozřejme u tohto mobilu není možné pominout reproduktory. Jejich umístění na přední straně bylo (z mé strany nepochopitelným) hlavním sdělením v u nás vysílaných reklam. Tedy, hrají dobře. Pravděpodobně nejlépe ze všech mobilů. Ale upřímně - kdy, krom občasného videa, se tohle dá použít? Pokud budu chtít ozvučovat nějaký prostor, tak si na to nevezmu mobil a tak tahle funkce zbývá tak maximálně pro divné týpky, co jsou ochotní se procházet parkem a místo boomboxu mít u pasu mobil a chrčet z jeho reproduktorů nějaký popíkovou blinkačku. Vím, že existují :).

Navigace prostředím

Pohyb v telefonu je asi čistě androidovský a tudíž pro mne nový. Největší problém jsem měl s návraty "zpět". Existuje zde na to samostatné tlačítko. Za chvíli se na něj zvyknout dá, ale chování je pro mě dost nepochopitelné. Příklad:
Na Blinkfeedu / Homescreen mne zaujme nějaký tweet, který obsahuje link na článek. Kliknu v Blinkfeedu na něj, dostanu se do detailu tweetu v aplikaci Twitter. Tam si kliknu na odkaz a odcházím do chrome si článek zobrazit.
Zatím vše v pořádku.
Po dočtení se dostanu tlačítkem zpět do předchozí aplikace (Twitteru - v pořádku) a dalším zpět ještě o úroveň dál, tedy na homescreen. To je všechno očekávatelné. Ale problém nastane, pokud cestu opustíte v jejím průběhu. Tedy například dočtu článek, vrátím se do Twitteru a z něj vyskočím tlačítkem Home.
Následně pokud Twitter otevřu, je ve stavu detailu tweetu a na timeline mám jedinou možnost se vrátit - tlačítkem zpět. To ovšem stále vede zpět na homescreen. Tedy úplně někam jinam, než jsem chtěl. Je tedy třeba znovu Twitter otevřít a znovu Zpět použít. Nyní už funguje v kontextu aplikace a tedy vede na timeline. Matoucí a otravné.

Google Play
Obdoba AppStore je Google Play. Žádné velké rozdíly jsem nezaznamenal. Aplikace rozdělené podle nejrůznějších parametrů s možností je nainstalovat. Paradoxně byl Google Play jediným místem, kde se i čtyřjádrový procesor htc one zadrhával a docházelo k občas viditelným trháním (hlavně při načítání detailu, či návratu na výpisy).
Co mne hodně překvapilo byl fakt, že zde stále nefunguje návrat na původní místo. Tj. listuji například seznamem nejlepších placených aplikací, dojdu k číslu 82, kliknu pro detail, pak zpět a dostávám se na začátek seznamu. Na iOS se tohle také dělo, ale už je to hrozně dávno. A měl jsem pocit, že Google nedávno představoval větší inovaci pro svůj Play. Tohle tam zatím velmi drhne.

Google aplikace
Google aplikace na androidu jsou trochu jiné. Různým způsobem. Překvapením bylo například u GooglePlus nutnost refreshovat pomocí nevhodně umístěného tlačítka (uprostřed nahoře). Na iOS je to standardně pull-to-refresh a je to určitě lepší.
Na druhou stranu mapy zde mají výrazně více možností.
Co se týká Google Now, tak tam jsem se těšil asi nejvíc. Převedl jsem si před přesunem kalendář i kontakty na Google účty a čekal, že budu mít možnost vidět Now v plné funkčnosti, bez toho, abych ho musel spouštět. Zatím jsem docílil pouze počasí na widgetu. Tedy naprosto žádný rozdíl a není možné říct, že by nebylo co ukazovat, či bych zabraňoval přístupu k pozičním službám. Uvidím, jak se to bude vyvíjet v čase, ale zatím zklamání.
Gmail je na použití příjemný, ale opět subjektivně mi přijde iOS verze použitelnější. Ale tam mám svůj Mailbox, takže nemůžu naplno srovnávat.

První den jsem opravdu stihnul jen základní seznámení a nastavení. Je možné, že se v mnohém výše napsaném mýlím a téměř jsem si jistý, že většinu toho mohu odstranit doinstalováním nějaké systémové utility. Jen mi vadí, že jsem k tomu nucen a výchozí forma systému je dost nedotažená a vyžaduje hledání a studování, jak to opravit. Na iOS si základní funkce doinstalací vylepšujete, zde je teprve nacházíte.

Nakonec se mi povedlo nastavit budík a zítra budu pokračovat v prozkoumávání htc one v běžném provozu.

Cesta z iOS na Android (a asi zpět)


Pokud byste se před půl rokem zeptali na velmi nepravděpodobnou věc, kterou bych mohl udělat ohledně svých technologických návyků, tak by to bylo dost možná pořízení telefonu s Androidem. Ale časy a lidi se mění.
Když bych se zamyslel, proč jsem v té době určitě android nechtěl, tak těch důvodů není moc:

1. Sdílení skrz všechny iOS zařízení - tohle máloco nahradí. iCloud, který se stará o bezproblémový přenos mezi všemi iPady, Macbooky, iPhonem nejen co se týče kontaktů a kalendáře, ale i streamu fotek, bookmarků a nastavení aplikací. Vím, že Google tohle na jedenom účtu také podporuje, ale integrace není rozhodně ideální a přeci jen u mě převažují iOS zařízení.

2. Systém obecně mi nepřišel nijak zajímavý. To, že si na každou maličkost něco doinstalovat a systém je zanesený množstvím defaultních aplikací, které je třeba nahrazovat, protože za nic nestojí je po zkušenostech na iOS trochu odpuzující.

3. Ošklivé telefony. Musím říct, že až do nedávna jsem považoval téměř všechny android telefony za ošklivé plastové věci, které bych rozhodně nechtěl mít u sebe. Zároveň rychlý úprk k extrémním úhlopříčkám na této platformě není nic normálního. Téměř všechny "top" modely se "pyšní" alespoň 4" a to už je opravdu pádlo.

4. Propagace. Moc nechápu přístup, kdy je cílem inzerovaných androidů pouze zesměšnit iOS, potažmo Apple. Uznávám, že jde hlavně o iniciativu samsungu, ale o to víc je viditelná. Pokud mají stále kde brát a vědí, že z iOS jim žádní uživatelé nepřibudou, tak je to v pořádku. Ale pokud se snaží nabídnout svou platformu i těmto lidem, tak to dělají opravdu špatně.

Ale jak šel čas a od poslední inovace v prostředí iOS utíkaly měsíce a neobjevovalo se nic, krom hodně ujetých spekulací, tak jsem začal pokukovat po novinkách i v druhém táboře. Zároveň se průměrný výrobce htc odhodlal udělat kvalitní telefon a to i za cenu nákupu pár licencí právě od Apple a ohlásil htc one.

Tolik ke krátkému vysvětlení na úvod. Každopádně jsem se rozhodl dát androidu šanci a vyzkoušet ho právě na htc one. Nejprve jsem zjistil, že to s dostupností nebude tak slavné a první dodávky se v ČR objevovaly velmi nárazově a v minimálních množstvích. Pak jsem narazil vcelku náhodou na první dodávku černých htc one do pražského htc brand shopu a tak jsem moc neváhal. V následujících dnech se pokusím popsat, jak se mi s androidem bude sžívat.
Samozřejmě to bude ovlivněno tím, že jsem si z iOS přinesl mnoho návyků a svou sympatii k mnoha jejich řešením. Na druhou stranu jsem už absolvoval cestu z PC na Mac a tam to bylo podobné - většina věcí se nedělala a nefungovala stejně. Přesto jsem měl trpělivost zkoušet a zkouma a nyní jsem mac-only.
Takže to určitě nebude nezaujatý pohled, ale na druhou stranu určitě může zajímat někoho, kdo o podobné cestě (iPhone5 na htc one) uvažuje.

2012/08/26

Nike We Run Prague - týden před startem

Za týden startuje druhý ročník Nike We Run Prague - sepsal jsem pár faktů a dojmů.

2012/08/25

Lesk a bída českých online magazínů

Apple udělal svými tablety v možnostech čtení magazínů celkem dost změn. Přestože se čekalo, že zásah a rozšíření bude větší a hlavně rychlejší, lze říct, že všechny významné (světové) magazíny se nějakým způsobem iPadu přizpůsobily. Nejčastější formou je publikování skrz applovský Newsstand s použitím Adobe Digital Suite. Zbytek těch, kteří se pro tento model prodeje nerozhodli, je možné najít buď v Zinio či podobných pokusech o vlastní řešení newsstandu a nebo v samostatných aplikacích.
Výhody jako jsou interaktivita, speciální sazba pro šířku a výšku, pohyblivá délka stránky a další jsou využívány nepříliš často. Mnoha subjektům stačí překlápět tisková PDF do listovatelné podoby pro tablet. Zda je to dostatečné i pro jejich čtenáře si musí vyhodnotit sami.
Šlo by zde přidat mnoho statistik, jak poskočil počet předplatitelů se zavedením newsstandu, kolik Condé Nast prodává elektronických předplatných vůči těm papírovým, ale to není teď účelem.

Kdo to zaplatí
Samozřejmě, že stejně jako v mnoha dalších oblastech je český trh svým způsobem deformovaný.
Prvním faktem je, že zde nejsou lidé zvyklí platit za obsah. To může znít jako klišé, ale pokud vezmeme v úvahu procento lidí, kteří by byli ochotni za elektronický magazín platit, protneme ji se skupinou, která vlastní zařízení, na kterém lze takový časopis číst a ještě přidáme tématické zaměření toho kterého časopisu, musí nám vyjít, že málokdo může očekávat, že bude elektronická verze magazínu zisková, nebo alespoň neztrátová.
Tedy je vidět, že pro iPad vznikají téměř výhradně mutace papírových časopisů. A zde je první náraz - český vydavatel předpokládá, že pokud má předplatitele papírového, je třeba mu prodat elektronickou verzi. Vysvětlení jsou velmi zábavná, ale většinou se ohánějí náklady na výrobu elektronické verze. Tedy časopis, který byste měli předplacen, dostávali do schránky a zároveň si mohli stáhnout jeho elektronickou verzi na našem trhu nenajdete. Když už ano, zjistíte, že si musíte za tuto "funkci" připlatit.

Technická kvalita
Dalším naším specifikem je technické řešení. Tedy způsob, jak se u nás časopisy publikují. Systémů tu vzniklo mnoho a dá se říci, že jeden horší než druhý. Tedy postupně:

NewsStand / Adobe
Touto formou se vydala pouze Mladá Fronta se svými "lifestylovými" plátky a časopisem Computer. Krom neustálého naříkání na nezvládnuté prostředí a schvalovací proce je znát, že ani v tomto směru nemá celé vydavatelství jasno, kam chce směřovat. Asi nejdále je forma časopisu pro počítačové začátečníky Computer. Ale právě tam je dobře vidět, jak malinký tým bojuje se zvládnutím prostředí a výsledek nelze ani vzdáleně srovnávat s ničím, co vychází v zahraničí. Přesto se neustále snaží a dají se v českém rybníčku přirovnat k vlajkovým neckám odvětví.

Publero, Floowie
Dva místní pokusy o jakousi virtuální trafiku. Jejich boj o vydavatelství a tituly probíhal a stále probíhá. Tomu odpovídá i nabídka časopisů - neznámé, či nečtené magazíny, letáky a podobná verbež. To se začíná měnit velmi pozvolna neznalostí a lákadlem nulových nákladů nejrůznějších nakladatelů. Zároveň nezvládnutá schopnost správy rovnou z tabletu či problémy s platbami drží tato řešení velmi nízko v uživatelské přívětivosti.
Technická úroveň obecně je u těchto aplikací velmi pochybná. I na nejnovějších modelech iPadu jsou neuvěřitelné prodlevy při otáčení stránek a jejich vykreslování. Publero se sice nedávno pokusilo svou aplikaci aktualizovat, ale stále jde spíše o zkoušku trpělivosti, než plynulé prostředí.  Navigace a ovládání jsou jak z jiné planety, kdy se náhodný uživatel ztrácí a pouze pravidelný uživatel má možnost zapamatováním postupů z aplikace dostat své zakoupené časopisy.

Wooky
Wooky sice provozuje svůj pokus o něco podobného, ale v podstatě jde o variantu na čtečku jejich "elektronických knih" a tedy produkt, který se drží kvalitou v záporných číslech a lze ho brát pouze jako ukázku toho nejhoršího, co se dá vytvořit, a pomáhá i průměrným řešením zazářit.

Zinio
Pár českých časopisů zamířilo i do distribuční aplikace Zinio. Jde o pouhý prohlížeč statických pdf stránek, ale alespoň technický zvládnutí. Takových časopisů je ale velmi, velmi omezený počet a jejich čitatelů taktéž.

Konkrétní tituly

Technické možnosti, ve kterém většina českých časopisů vychází je tedy vyčerpána. Teď něco ke konkrétním titulům. Vybral jsem tři z různých oblastí, kde se dá očekávat různá cílová skupina a přístup k předplatitelům.

SuperApple
Tento hodně zvláštní apple server se rozhodl navzdory veškerému vývoji před cca rokem vydávat drahý tištěný časopis na lesklém papíru. V té době, kdy se všichni uživatelé ptali, proč nebylo vybráno právě elektronické publikování, odpovídali tvůrci velmi zvláštně formou klišé o kvalitě a trvanlivosti tištěného média, kvalitě obsahu, která si zaslouží papír atd. Tak nějak bylo od počátku projektu znát, že největší problém jsou peníze a to se odrazilo i na kvalitě obsahu. Ovšem hned jak začali obchodníci Publera a Floowie obrážet redakce, změnil se vítr a najednou bylo publikování v elektronické formě skvělý nápad. Samozřejmě, když to teď nic nestojí.
Časopis jako takový je tedy dosažitelný přes Publero aplikaci a je možné jej tam nakupovat. Dokonce existuje forma předplatného, kdy si můžete připlatit za to, že máte toto pdf dosažitelné i skrz Publero. Bohužel přesně v kombinaci s prostředím je čtení touto formou spíše trestem a velmi naředěný a opožděný obsah tomu velmi nahrává.
Tedy zde je elektronická forma pouze doplněním časopisu a daří se jí dost míjet se svými čtenáři. Stačí si zkusit najít nápovědu, jak publero verzi magazínu získat, na webu a hned je jasněji, zda o to redakce stojí.

Běhej.com
Dvouměsíčník pro běžce Běhej se rozhodl také pro formu Publera. Zde je to ale ospravedlnitelné obsahem, který není primárně určen pro technicky zdatné čitatele a malým nákladem. Obsah je čistě překlápen do formy PDF, zobrazované Publerem.
Magazín je možné si právě přes Publero předplatit a číst pouze elektronicky. Žádné výhody pro stávající předplatitele tištěné verze neexistují. Právě naopak. V poslední době se začínají objevovat na stránkách zprávy typu - elektronická verze je již k dispozici ke koupení, předplatitelé mohou časopis čekat asi za  čtrnáct dnů. A to je velmi nefér jednání, které je potřeba přičíst opět masáži obchodníků Publera a neuvažování redakce.

Forbes
Česká mutace amerického časopisu Forbes nějakou dobu elektronickou verzi ignorovala a soustředila se na rozjezd tištěné verze, což se podařilo. Následně ohlásila, že bude vycházet i elektronicky a všichni byli napjatí.
A samozřejmě nebylo nic jednoduššího, než uvěřit Publeru a Floowie v argumentech o českém trhu a zastoupení titulů. Tedy v obou těchto systémech je možné Forbes koupit a číst. Opět se všemi techickými nedokonalostmi a bez jakékoliv výhody pro tištěné předplatitele.
Velmi mě zaráží, že takový časopis, který se určitě z nějaké části zopovídá své americké matce, mohl přistoupit na takto technicky problematické formáty, jen aby se blýskl v českém elektronickém světě. Počítám, že pokud by někdo v globálním vedení tušil, jakou ostudu česká mutace dělá účinkováním v parodii jako je Floowie, asi by nebyl nadšený.

Proč tak pesimisticky?
Jak vidno, je český trh s elektronickými magazíny na začátku, pomalu sbírá své čtenáře a opět pár ryze českých nebo slovenských řešení ve vidině svého monopolu odrazuje uživatele od výraznějšího používání. Vždyť stačí jediná zkušenost s wooky, publerem či floowie a každý musí dojít k závěru, že číst časopisy na tabletu může jenom šílenec se silnými nervy a hromadou času a nadšení.
Stejně tak je to kontraproduktivní pro samotné časopisy. Pokud zvolí formu, která je ke svým uživatelům nepřátelská, nutí je k registracím či platbám zaokrohleným na stokoruny, je jasné, že své "elektronické čtenáře" nenajdou a pouze si odškrtnou, že digitálně publikovat zkusili, ale vyhazovat za to další peníze nebudou. A budou mít pravdu.
A samozřejmě, jak už jsem zmínil na začátku, je tu český čtenář. Ten, který má ten svůj levný android, kde si v životě nekoupil jedinou aplikaci a proč by tedy měl kupovat časopis, když si ho může v pdf stáhnout z uložto. A těch je opět hodně. A je třeba je odečíst od té malé skupiny, která zbyla, když jsme se snažili najít ty, kteří by měli vůbec důvod elektronické časopisy číst.

A tak to skončí stejně jako s elektronickými knihami. Mnoho polovičatých řešení, která budou obtěžovat své uživatele tak, až se jim vyhnou. A teprve někdo, kdo jim dá formu pro ně příjemnou a jednoduchou má šanci žádat jejich peníze. Bylo to tak u hudby, je to tak u knih (ve světě) a nebude tomu jinak ani u časopisů.


2011/12/23

Nejlepší aplikace pro iPhone za 2011

Samozřejmě půjde o naprosto subjektiví výběr toho, co mi v iPhonu po tomto pro iOS významném roce zbylo na první stránce, nebo velmi blízko dosahu.

Flipboard
Přestože Flipboard dorazil na iPhone až ke konci roku, byla to ukázka toho, že je stále možné přijít s originálním ovládáním pro mobilní zařízení. Není sporu o tom, že podobné otáčení stránek budeme teď potkávat u mnoha dalších aplikací. Ale u Flipboardu nejde jen o uživatelské rozhraní, byť velmi příjemné a originální.
Možnost napojit přesně svůj mix zpráv, včetně twitter, instagram, google reader účtů přináší tak velmi osobní a přesné zpravodajství v kapesním formátu. Samozřejmě Flipboard není bez chyb a několik úprav a oprav by si zasloužil, ale rozhodně patří mezi ty nejlepší zpravodajské aplikace nového typu, které generují obsah na základě uživatele, nikoliv publikujícího média.
Zajímavé je, že v přibližně stejné době vyšel pro iPhone Zite - mnohem přesnější a kvalitnější aplikace pro personifikované zprávy. A přestože na iPadu na něj nedám dopustit a iPadový Flipboard překonává o několik tříd, na iPhonu se používá špatně a tak se mi krčí v nějaké složce. Druhým pohledem také může být odlišný způsob, jak informace přijímáme na iPadu a iPhonu. Zatímco pro iPad je Zite ideální, protože dovoluje v klidu studovat celé zprávy, na iPhone je ono flipboardové otáčení nadpisy naprosto dostatečným. A tím se tvůrci trefili, na rozdíl od Zite, které jen kopíruje iPadovou funkcionalitu.
Každopádně Flipboard je něco, co by si nikdo s iPhonem neměl nechat ujít.
[iTunes]

1Password
Tato aplikace mě provází na všech počítačích, noteboocích, telefonech, tabletech. Dokázal to, že mám s sebou vždy všechna svoje hesla a přihlašovací údaje, PINy a další detaily, které si potřebuji občas připomenout a není radno je ukládat nezabezepečeně.
Integrace se Safari na desktopu je skvělá, ale právě možnost mít v telefonu po ruce všechny loginy, kdekoliv jsem mě hodně osvobozuje.
Samozřejmě existuje mnoho kopií, ale 1Password je právě svým přesahem a spolehlivostí jedinečný.
[iTunes]



Calvetica
Unikátní přístup k ovládání kalendáře, na který je třeba si chvilku zvyknout. Ale pokud mu tu šanci dáte, nebudete chtít zpět. Minimalnistické, čisté a přesto velmi přehledné prostředí kalendáře, který dokáže pracovat s daty aplikace kalendáře zabudovaného je radost používat. Jde také o aplikaci unviverzální a na iPadu ještě vynikne její přehlednost. Denní či týdenní přehledy jsou velmi dobře zpracované a dovolí těm, kteří mají kalednář plný, se v něm vyznat.
Přestože poslední grafický update mnozí uživatelé odsoudili, jde o velmi dobrou náhradu výchozí aplikace kalendář z iOS. Tedy pokud něco takového hledáte. A pokud kalendář používáte.
[iTunes]

Evernote
Působení Evernote jsem se dlouho bránil, byl spokojený s AwesomeNote a podobnými aplikacemi, ale ve chvíli, kdy jsem si uvědomil, že potřebuji všechny poznámky, seznamy, útržky textů mít dostupné i na jiných platformách, nebylo cesty než k Evernote. Ve verzi zdarma nabídne velmi slušný datový měsíční limit a i za pár drobných dolarů lze rozšířit na víceméně neomezené použití.
Nový update prostředí dovolil na iPhonu ještě více využít nových funkcí iOS 5 a pokud nechcete mít své poznámky jen na telefonu, asi nenajdete lepší volbu.
[iTunes]

Hipstamatic
Podobné aplikace vynesly focení mobilem do nových úrovní. Mnozí to odsuzují a je pravda, že špatná fotka prohnaná deseti filtry zůstane fotkou špatnou, ale pokud s fotkami rádi experimentujete, je Hipstamatic velmi zábavná aplikace. InApp nákup nejrůznějších filmů, objektivů či blesků dovoluje mít opravdu velmi rozdílné výsledky.
Nevýhodou (možná) je to, že fotíte rovnou s filtrem a nezbyde vám původní fotka. Musíte si tedy rozmyslet, čím budete fotit a počítat s tím, že výsledkem bude už upravená fotka čtvercového formátu.
Ale na druhou stranu to zase evokuje doby analogového filmu a má něco do sebe.
Hipstamatic je tedy velmi dobré mít s sebou, protože pokud nastane příležitost ho použít, jsou výsledky skvělé.
[Hipstamatic]

Instagram
Instagram na to jde z jiné strany než Hipstamatic. Dovoluje vám vzít vyfocenou fotku a upravit ji pomocí několika připravených filtrů. Před několika verzemi dodal i tilt shift funkci a tak si můžete se svými fotografieme vyhrát. Ale zase nejde o složitý grafický editor.
Hlavním cílem Instagramu je dovolit fotky sdílet. A to se mu daří, vzhledem k astronomicky narůstajícímu počtu uživatelů. V poslední době se také bude Instagram stěhovat na podřadnější mobilní platformy.
Díky popsanému rozhraní se na tuto aplikaci, nebo spíš službu nabalují další a další. Stačí jmenovat Postagram, který vám například fotku vytiskne a pošle jako pohlednici.
[iTunes]

TV Show Tracker
Každý kdo sleduje seriály ocení tuto aplikaci. Původně šlo o widget do MacOS a první verze iOS aplikace nebyla slavná, ale nyní jde o velmi šikovného průvodce. Můžete si vybrat seriály, které sledujete a budete mít už vždy přehled o tom, kdy se vysílá která část. Zároveň si můžete označit ty, u kterých vám aplikace bude hlídat neodkoukané epizody. Takže budete mít jasno, v které části sezóny jste a kdy se můžete těšit na nový díl.
Jako doplnění tady jsou anotace jednotlivých dílů a to včetně ukázek, ale to je spíš doplněk, nebo nástroj k tomu poznat, jeslti jste epizodu už viděli. Primárně aplikaci velmi rád používám pro přehled o tom, jak mám který seriál rozkoukaný a toho, kdy se dají čekat nové díly.
[iTunes]

iBooks
Čtení knih na iPhonu jsem dlouho považoval za barbarství. Ale zjistil jsem, že na cestu do metra to bylo svého času naprosto ideální. A iBooks dovolily číst pohodlně a zároveň synchronizovat záložky s iPadem.
Aktuálně jsem se přesunul na nový Kindle, ale iBooks musím jako významnou aplikaci mého roku 2011 vyzvednout.
[iTunes]





Geocaching
Paradoxně jsem se k geocachingu dostal přes iPhone, nikoliv obráceně. Aplikace je od počátku velmi dobře navržena a dovoluje vše, co takový kačer v terénu potřebuje. Všechny informace k cachím, satelitní mapu, všechny logy i fotky, možnost nastavit waypointy pro multicache, poznámky a vlastně cokoliv si vzpomenete.
Trochu vyšší cena (10 USD) je naprosto adekvátní a pokud se geocachingu věnujete, je to nejlepší volba a svoji starou GPS můžete s klidem nechat doma. Přesnost skvělá a online funkce, které nevyžadují předběžnou synchronizaci z iPhonu dělají ideálního společníka každého kačera.
[iTunes]

Spout
Tahle drobná aplikace je velmi originální a má velmi specifické využití. Pokud si nastavíte streamy, které vás zajímají, bude vám jejich obsah servírovat v originální formě. Těmi zdroji můžou být buď standardní twitter nebo rss feedy, anebo třeba vyhledávání na flickeru. Následně jsou v několika grafických podobách tyto informace zobrazovány na obrazovce iPhonu.
Ideální to je, pokud chcete mít jasný přehled o aktuálním dění například pokud vám iPhone sedí v docku u počítačového monitoru.
Anebo na druhou stranu, pokud si vyberete stream obrazový, můžete si udělat z iPhone (a nakonec i iPadu, aplikace je univerzální) pěkný fotorámeček.
Dlouho jsem k tomuto účelu používal velmi grafický střízlivý Trickle, ale Spout přinesl jak širší škálu podkladů, tak atraktivnější vzhled.
[iTunes]



Samozjřemě existuje mnoho dalších významných aplikací, které mi na iPhonu nesmí chybět. Twitter už jako téměr výchozí součást iOS, Skype, NikeGPS, SleepCycle... A samozřejmě nelze zapomenout na hry - ty nejzajímavější pro iPhone z mého pohledu - TempleRun, Tiny Wings, UFO on Tape, TrainConductor2, EdoTowns, Blueprint3D, Edge...

Není také možné minout přínos iOS pro digitální šíření časopisů. Po prvním nadšení přišlo vystřízlivění a teprve Newsstand aplikace v iOS5 přinesla požadované sjednocení a rozmach elektronických časopisů. Osobně jsem spokojeným odběratelem několika z nich jako třeba Wired, nebo Runners Word a musím uznat, že realizace je velmi povedená a iPad ideálním prostředkem pro jejich konzumování. Škoda jen, že v čechách jde stále o velmi amatérské pokusy nad nekvalitním obsahem.

Prostě je jasné, že na iPhone lze najít plno skvostů a záleží na každém, co mu sedne. Pro výběr je aplikací více než dost. Toto je tedy výběr můj.

2011/11/09

První dojmy a zkušenosti s iPhone 4S


Když byl poprvé představen iPhone 4S, zavládlo celkem plošné zklamání. Stejný design, pouze rychlejší a trochu lepším fotoaparátem. Siri se zdála býti spíše hříčkou po zkušenostech pokusů ostatních výrobců.
První recenze ovšem celkem nešetřily chválou, protože 4S je opravdu vyladěný telefon v dost nadčasovém designu.

Já osobně jsem moc dlouho neváhal, protože jsem si iPhone 4 pořizoval relativně dost narychlo a tak mě v běžném používání brzdilo "pouhých" 16Gb paměti.
Zároveň se u nás před nedávnem otevřel lokální online Apple store, který nasadil velmi příznivé ceny. Objednával jsem deset minut po spuštění předprodeje (ano, dokázal jsem si spočítat kdy začnou) a balíček dorazil dle plánu po necelých 14 dnech.

Krabička s čertíkem
Krabička s novým iPhonem překvapí tím, že dokáže téměř poloviční oproti verzi 4. Tedy na výšku. Tím, že iPhone nezměnil nic na designu, zůstávají výška a šířka stabilní.
Hlavním důvodem je, že nyní je přibalována mini-nabíječka USB a už ne standardní "skládací" varianta. Jinak je v balení už běžná složka minidokumentů, sponka na vyndávání SIMky, dvojice Apple samolepek a sluchátka s mikrofonem.



První dojmy
Když vezmete iPhone 4S poprvé do ruky a dosud jste používali verzi 4, uvědomíte si, jak ji máte upatlanou. iPhone 4S má nějakou speciální povrchovou úpravu, která lépe vzdoruje mastnotě lidských prstů. Takže tam, kde abyste dosáhli u verze 4 vzhledu "jako nový" bylo třeba delšího "piglování", tady stačí otřít o látku.
Je to detail, ale rohodně potěší a věřte, že až položíte vedle sebe svůj 4S model a cizí 4, poznáte si ho právě podle "neupatlanosti".

Druhou věcí, která mě zaujala je displej. Vím, že se nijak od minulé verze neliší, ale naprosto subjektivně na mě působí jasnějším a kontrastnějším dojmem. Může to ale souviset právě s vyšší čistotou poslední vrstvy povrchu.

Třetím detailem je "tuhost" home tlačítka. To nemusí být ani nová vlastnost, ale to, že ještě nebylo dostatečně používané, aby se "rozhýbalo".

Instalace, replikace
To byly tedy první dojmy a nastal čas na instalaci. Pokud přecházíte z minulé verze, která již má iOS5 v sobě, máte o několik starostí méně. Stačí původní telefon zazálohovat na iCloud a v novém při prvotním setupu vybrat, že se má obnovit právě tato záloha.
Chvilku to trvá, ale za pár minut máte dva naprosto identické iPhony vedle sebe. Zálohují se samozřejmě pouze data aplikací, nastavení, sms a další obsah. Aplikace jako takové jsou na iCloudu umístěny stabilně a doinstalují se na svá místa hned po dokončení obnovy těchto dat.
Telefon byl tedy do necelé půlhodiny připraven a naplněn stejně jako ten, který jsem vyměňoval. Velmi pohodlné a velmi příjemné.
Jediným efektem je to, že aplikace, které měly vyplněná hesla k nejrůznějším službám o ně přišly. Je to logické, nastaveno je vše správně, pouze tak nikdo nemůže zneužít vaši zálohu k proniknutí do služeb. iOS sandbox v praxi.

Denní používání
Jelikost můj minulý iPhone byl na denní bázi hodně vytěžovaný, nastoupil jeho nástupce hned do plné práce. V postatě se dá říci, že k žádným zásadním změnám nedošlo, takže se zaměřím na hlavní rozdíly, kterých si člověk při denním používání všimne.

Výdrž
O výdrži iPhone 4S se toho hodně napsalo a pravděpodobně se její trvání ještě změní s verzí iOS 5.0.1. Já mohu říci, že při denním používání (30 minut push/fetch kontrola emailů a jejich otvírání, volání, twitter, internet, lokalizační služby) spotřebuji cca 60% baterie. Tj. pokud ráno vyndám iPhone z nabíječky, pokládám ho tam večer bez problémů s 40%. Ale znamenalo to plné využívání bez omezení (žádné vypínání lokalizace, push atd).
U předchozí verze to bylo o cca 10% víc, ale nevidím v tom žádný problém.
Mám nastavený rytmus, kdy iPhone přes noc nechávám v docku/nabíječce (mj. kvůli zálohám na iCloud, které si nemůžu vynachválit) a tak nemám s touto výdrží problém.
Je třeba přiznat, že je nižší než u verze 4, ale nijak tragická, jak se může z fór zdát.

Rychlost dat
Anténa, resp. dva "zářezy" na kovové kostře navíc, mají být vyřešením jak "antenagate" z iPhone 4, tak možností zrychlení. Unikátní technologie má dovolovat u 3G přenosu střídáním antén zrychlení až na 4G, resp. LTE (jak běhá v USA). Osobně nemohu potvrdit, že by se rychlost přenosu jakkoliv změnila. Ať už u Edge, nebo u 3G ve středu Prahy.

Svižnost systému
To, že uvnitř iPhone 4S bije procesor A5 je znát mírně na běžném používání. Vzhledem k tomu, že iOS5 je velmi odladěný systém a iPhone4 dost kvalitní přístroj, není rozdíl takový. Takže když jsem přecházel z 3GS na 4, šlo o zrychlení téměř o 100 procest, minimálně pocitově.
Teď si všimnete, že některé operace jsou rychlejší, ale často si ani neuvědomíte, že držíte nový telefon. Znát je to u náročnějších programů, které na počátku nahrávají hodně dat, anebo třeba u otvírání iBooks s trochu větší knihovnou.


Siri
Tato osobní asistentka je samozřejmě velkým tahákem 4S verze, možná až překvapivě velkým. Dokáže zařídit základní operace s vaším kalendářem, nastavit připomínky na základě mnoha podmínek a zodpovídat dotazy pomocí Wolfram Alpha.
Překvapivé je, jak dobře interpretuje angličtinu nerodilých mluvčích a hlavně, jak dokáže zachovat kontext prvního požadavku.
Jak jsem už psal, na telefonu mi přijde jako zajímavá beta verze služby, která má velkou budoucnost na desktopu a hlavně AppleTV. Ale to ukáže čas.
Odpovědi v ČR jsou omezené o to, že Siri aktuálně nedokáže vyhledávat v mapách. Ukáže vám tedy, kde leží jaké město, ale už vás není schopná navigovat k cíli, nebo najít restaurace kolem vás. Ale tato služba by měla do evropských zemí dorazit z kraje příštího roku.

iMessage
Tento systém na posílání zpráv byl uváděn mezi novinkami, ale jeho význam a užitečnost se ukazuje až při běžném používání. Pokud totiž posíláte SMS nebo MMS někomu, kdo má také iPhone, použijí se datové služby a neplatíte tak za klasické zprávy. Poznáte to jednoduše: pokud začnete psát, odesílací tlačítko změní barvu ze zelené na modrou. Připojit je možné jak fotku, tak video a máte i přehled o tom, zda byla zpráva doručena a nebo druhá strana píše odpověď.
Tím, že se používání nezměnilo a je využívám vcelku geniální systém "konverzačních bublin" vás ani nenutí začít používat nějakou novou službu. Prostě chatujete a nově nemusíte platit za každou zprávu.
Zajímavé taky je, jak vám postupně "modrají" lidé v adresáři s tím, jak si pořizují iPhony. Je zábavné se to dozvědět z toho, že jim vaše SMS dojde jako iMessage.

Fotky
V iPhone 4S je nový fotoaparát s 8Mpix a výrazně zvýšenou světelností. Na fotkách je to znát, ale osobně jsem byl dostatečně spokojený i s minulou verzí (5Mpix). Větší radost mi udělalo o 30% rychlejší nabíhání fotoaparátu do provozního režimu. Spolu se spouštěním z lock screenu je tak možné fotit opravdu od boku, když si na to vzpomenete.
Video je možné nahrávat už dokonce v 1080p, ale zatím jsem nepoužil a vlastně se k tomu ani moc nechystám. Resp. 720p je pro mě naprosto dostatečné.
Foťák opět obsahuje možnost HDR a nově je velmi dobře stabilizovaný (je vidět zvláště u videa). Také si můžete zobrazit mřížku už při focení. Hotové fotky pak přímo v aplikaci na prohlížení můžete základními nástroji editovat - ořez, otáčení, červnené oči, kontrast atd. Příjemné a často jediné, co s fotkou potřebujete udělat.

Celkový dojem - skvělý
iPhone 4S používám necelý týden. Přešel jsem naprosto plynule z iPhone 4 a jsem hodně spokojený. Zrychlení pomohlo běžnému použití, fotky vypadají lépe, telefon se tolik neupatlá a Siri je kupodivu na konkrétní případy velmi použitelná.
Asi všichni víme, že se příští rok dočkáme páté verze iPhonu a tak 4S je jen vyladěnou vlajkovou lodí do té doby. Pro vlastníky čehokoliv pod verzi 4 můžu stoprocentně doporučit. Pro vlastníky 4 si tak jistý nejsem, jelikož viditelných změn je jen velmi málo a každý si musí zvážit, zda se investice vyplatí.

2011/10/31

AirPlay mirroring a iMessage se chystá do MacOS

Tím, že MacOS Lion převzal několik z iOS prvků se dá celkem čekat, že i nadále se budou v tomto desktopovém OS služby z iOS ověřené, nebo ty, které přinášejí snažší komunikaci mezi Apple produkty.

AirPlay

AirPlay mirroring je jednou z velmi užitečných a zatím málo propagovaných funkcí iOS, potažmo A5 čipů.
Nyní se zdá, že přes AppleTV bude možné streamovat nejen obraz z iPhonů a iPadů, ale také z desktopů a notebooků s MacOSX. Je to celkem logický krok a otvírá to skvělé možnosti pro snadné připojování například na prezentacích.
AirPlay video by dle 9to5Mac.com měl být integrován na Quicktime, jakožto součásti OS.
Aktuálně představitelných možností využití není tolik a malá část je pro koncového uživatele, ale jsme svědkem onoho snadného spojení všech Apple produktů jedním způsobem.
Tedy ve chvíli, kdy budeme mluvit o budoucnosti Apple v domácí zábavě, bude pravděpodobně velmi snadné si z vašeho iPadu vybrat obsah na vašem desktopu a streamovat ho na televizi.


iMessage

Mnohem zajímavější zprávou je z hlediska současnosti pravděpodobné přidání iMessage jako klienta do MacOS, případně spojení s iChatem. Tedy další z možností komunikovat snadno s ostatními Apple produkty vybavenými přáteli. Pokud vezmeme současné vlastnosti iMessage jako je synchronizace všech konverzací skrz různá zařízení a podporu nejen textu, ale i multimédií plus potvrzení o doručení atd, může být desktopové nasazení velkým přínosem.
Prostě další možnost jak nepřestat komunikovat nezávisle na tom, na jakém zařízení se právě nacházíte.
Pokud zvážíme nakolik je tento model sms/chat/im zpráv koncepčně nakročen vytlačit sms, případně blackberry messages, je to krok pochopitelný.

Zatím nebylo nic potvrzeno, ale zdá se celkem logické, že se těchto služeb v MacOS dočkáme. Otázkou je kdy a zda ještě ve verzi 10.7 (ale to jsem už hodně velký pesimista :).

Tři nové reklamy na iPhone 4S

Apple dnes nasadil tři nové reklamy na iPhone 4S, resp. "Zatím nejlepší iPhone". Každá se věnuje jiné z jeho unikátních funkcí:

Siri



iCloud



Foťák



2011/10/30

Siri a její budoucnost

Když Apple představil iPhone 4S, byla Siri celkem překvapením. Přestože pár informací o připravovaném hlasovém ovládání uniklo dopředu, nikdo nečekal, že implementaci umělé inteligence bude hlavní výhodou pro nový iPhone.
Ukázalo se, že nejde o pouhé rozpoznávání hlasu, ale vcelku inteligentní nástroj, schopný odpovědět na běžné otázky a provést základní příkazy bez nutnosti dodržet příkazovou syntaxi. A to je velmi důležité a hlavní přínos "inteligentní" složky Siri.
Mnozí srovnávají tuto službu s hlasovým ovládáním androidu, resp. googlovským řešením, ale už po prvním prohlédnutí musí být jasné, že jde o dvě odlišné služby. Mashable napsalo, že Siri dává Apple dva roky náskoku proti Google. Dá se to říct, pokud se na celý problém podíváme s trochu větší perspektivou.



iPhone Siri beta
Siri je jednou z hlavních a především nejviditelnější změnou, kterou přinesl model iPhone 4S. Přestože iOS5 byl představen měsíce před reálným vypuštěním do světa, o Siri se mlčelo. Aktuálně je verze 4S
jediným iOS zařízením, které Siri obsahuje. Jelikož je při dotazování navazován datový kontakt s servery Apple, není tak složité zařízení rozpoznat.

Samozřejmě, že se objevily porty na ostatní iOS5 zařízení, ale nedá se očekávat, že by se dostaly na veřejnost dříve, než to udělá Apple oficiální cestou.

Jiný iPhone

Ano, myslím si, že port na iPhone 4, resp iPod Touch přinese ve správném čase samotný Apple. Pokud se podíváme na prezentaci Siri, nikdy neřekl, že funguje pouze na iPhone 4S. To je pouze výplod novinářů, kteří začali spekulovat nad tím, proč je pouze na 4S verzi a dávali to do souvislosti s A5 procesorem atd.

Jak se ukázalo, je Siri velmi dobrým prodejním argumentem pro nerozhodnuté uživatele jiných platforem, které iOS láká. A rozdíl mezi 4 a 4S verzí není tak propastný a možnost pokecat si se svým telefonem, tak lákavá.
Vezměme si všechny recenze, videa a podobná představování iPhone 4S. Všechny letmo zmíní rychlejší procesor, anténu a šup na Siri a její vtípky. Vzniklo plno stránek, sdružující zajímavé odpovědi a naprosto pitomé otázky, nač se svého telefonu zeptat.
Jde o virální šíření, o kterém se troufám si říct Applu ani nesnilo (nebo pokud ano, tak smekám). Dnes každý ví, že v novém iPhone je vtipná asistentka, která funguje a obstará základní ovládání telefonu pomocí hlasového ovládání. Namísto toho se mohlo klidně stát, že bysme všude četli a slyšeli, že 4S není taková změna a že není nutný upgrade. Jako obvykle u Apple - otázka nezní - k čemu mi to bude, ale co budu dělat bez toho...

Jiná iOS zařízení

Že je Siri beta verzí a má před sebou ještě dlouhou cestu není pochyb. Ale představena byla služba, která je funkční a spolehlivá. Díky iPhone 4S si projde náročným testováním a její další verze z toho vyjde určitě poučena a vyladěna. Vždyť si vzpomeňme, že všechny dotazy jsou "proháněny", přes datové centrum Apple. A to je nějakých dat k vylaďování...

Ale něco, co každého asi napadlo je, že pro ovládání telefonu je to jen jedna z (zatím dost podivných) cest. Totéž zvládnete pomocí pár klepnutí a úpřímně řečeno, uživatelská přívětivost iOS je tady spíše přítěží, protože srovnáváte dvě skvělé služby.
Ale Apple má samozřejmě i další produkty. Že se Siri dočkáme na iPadu je celkem jasné. Ale mluvím o osobních počítačích a hlavně AppleTV. Že mají / budou mít výkon na to, aby Siri utáhli je jasné. A tady se otvírá úplně nové pole možností.
Zůstaňme u AppleTV. "Hobby" projekt, který přestože provozuje spolehlivě mnoho Apple služeb (iTunes na hudbu i filmy, iCloud fotky atd), se zdá být na okraji zájmu. Ale jak vyšlo najevo, Apple se chystá vstoupit i na trh techniky pro "obývákové" využití. Dnes už vám díky AppleTV dovolí přehrávat z iPhone nebo iPadu na vaší zvukové soustavě nebo HDTV. A pokud dojde k tomu, že spojí budoucí verzi AppleTV s televizním setem, vznikne ultimátní centrum domácí zábavy. iPhone či iPad jako ovladač, AppleTV jako výkon i zobrazovací médium....
A co kdyby se televize ovládala právě pomocí Siri? Už dneska můžete říct: "Siri, přehraj mi film ABC", nebo "Siri, spusť playlist1". A v prostředí obýváku to bude ještě mnohem přirozenější.
O ovládání domácího centra jinak se snažili již mnozí. Naposled je možné zmínit Microsoft a jejch Kinect. Máváním a skákáním před obrazovkou nejen hrajete hry, ale pokud byste chtěli, můžete i listovat v nabídce filmů a spouštět je. Samozřejmě, že to v reálu nikdo nepoužívá.
Ale není to právě Apple, který bere věci, které již existují a převádí je do formy, která se dá použít? It just works tomu říkají a daří se jim to celkem dobře...

Jiné jazyky


Takže předpokládejme, že do dvou let uvidíme, nebo spíš uslyšíme Siri v našich obývácích, pomáhající nám ve spouštění hudby, hledání na internetu a zodpovídání základních otázek. Ale bude to opravdu i v našich českých obyvácích?

Siri akutálně rozumí a odpovídá v angličtině, francouzštině a němčině. Odpovědi s navázáním na polohu josu dostupné zatím jen v USA. To se má změnit. Stejně jako podpora jiných jazyků (říkám já).
Pokud si vzpomenete na podporu češtiny v MacOS a Apple produktech obecně, nebylo to v minulosti moc slavné. Ale to se celkem nedávno změnilo. Asi dvě generace iPodu Shuffle přišla schopnost dynamicky hlásit co  hraje v pětadvaceti jazycích. MacOS se spolu s verzí 10.7 Lion dočkal české lokalizace a já tvrdím, že Siri v češtině není daleká budoucnost.
Vezměme si, jak google translator rozkódoval formu jednotlivých jazyků a dokáže převádět mezi různými dvěma bez ztráty významu (v ideálních podmínkách, samozřejmě). Ale je to ukázka toho, že jazyk, jakkoliv složitý jako třeba čeština, je možné popsat algoritmem a zpracovávat.
A Česká Republika se naštěstí dlouhodobě drží v první skupině zemí, do kterých se produkty a služby portují hned po USA.

Budoucnost Siri
Tedy, pokud si mám trochu zavěštit, tak si myslím, že Siri se dočká své ostré verze někdy na přelomu roku, pravděpdobně kolem lednového Macworld | iWorld. S tím zároveň dojde k portu na iPhone 4 a iPad2 (+ aktuální iPod touch).
Na WWDC v létě se pak dá čekat otevření této platformy vývojářům (pokud ne dříve) spolu s iPhone5. A pokud vše půjde dobře, je možné příští podzim očekávat AppleTV nové generace, která "reinventne" domácí zábavu.
Každopádně je nač se těšit a kdo jste měl možnost se Siri "mluvit" asi chápete, že Apple udělal velmi dobrou práci na přenosu umělé inteligence do koncových zařízení a mnohé se od toho dá ještě očekávat.

2011/09/04

Nike Run Prague 2011 - dojmy

Nejdřív se musím přiznat, že jedním z elementů, které mě k běhání dostaly, byla i značka Nike se svým Nike+ programem. A tak, když jsem začal vídat reklamy na podzimní Nike Run Prague, zamýšlel jsem se, zda bych na to tou dobou už mohl mít.
Nakonec jsem si to stanovil jako tréninkový cíl a hned bylo o důvod víc běhat a snažit se. 10 km se z počátku zdálo velmi daleko a jako pro neběžce byly úvahy o nějakém závodě trochu mimo realitu. Ale postupně jsem něco málo uběhl, výrazně více toho o běhání přečetl a 10km běh na jeden zátah také zvládl. Takže bylo rozhodnuto a já se koncem července na Nike Run Prague přihlásil.
V přeplněném zářiovém běžeckém programu to byl přesně ten typ "závodu", který jsem potřeboval - pro začátečníky, bez nějakého výrazného důrazu na výsledky. Takže tu byla šance, že nedoběhnu poslední a centrum Prahy slibovalo velký zážitek.

Týden před
Týden před startem se začala vyzvedávat startovní trička, na které si každý závodník mohl v pár znacích nechat napsat motto. To mi přišlo jako velmi dobrý nápad a zabavné to bylo ve dvou fázích - před startem ve Žlutých Lázních, když se tam všichni pohybovali už ve startovních tričkách a "četli" se navzájem a následně ještě při prohlížení kvanta oficiálních fotek.
Druhým oficiálním předmětem byl měřící čip, který bylo záhodno zašněrovat do tkaniček.

Den startu
Startovalo se v sobotu 3.9. ve 14 hodin ze silnice před Žlutými Lázněmi. Tam od rána probíhal jakýsi zábavný program.
Vydal jsem se po dvanácté tímto směrem a bylo vemi zábavné sledovat, jak lidí ať už přímo se startovními  tričky na sobě, nebo jen s Nike taškou přibývalo až do přeplněných tramvají. Ty dovážely tisíce běžců postupně ke startovní rovince. Dokonce v době, kdy jsme už stáli na startu stále přijížděly tramvaje plné běžců.
V lázních samotných bylo pak veškeré potřebné zázemí a relativně dostatečná plocha pro rozptýlení všech těch tisíců běžců a doprovodu. Šatny a úschovna fungovaly spolehlivě a nakonec i o záchody nebyla nouze (pokud se člověk podíval na plánek správně a nevrhnul se do první fronty, kterou našel...).
Na pódiu se asi pokoušeli o nějaký program, či instrukce k běhu, ale bylo hodně málo míst, kde bylo řeč slyšet a ještě méně těch, kde jí bylo rozumnět. Na druhou stranu tuc-tuc songy se přeslechnout nedaly.

Start
Před druhou hodinou se oněch cca 5500 běžců, kteří se na start dostavili z 6600 registrovaných, přesunulo na silnici před Žluté lázně a vyčkávalo. V tu chvíli asi už všem došlo, že dnešní počasí není úplně ideální a sluníčko opravdu hodně pere. Přesto vládla spíše dobrá nálada a mírně napětí před startem.
Rozhodně jsem něměl ambice překážet rychlým běžcům a tak jsem se vmísil někam do druhé poloviny startovního pole, kolem 250 metrů od startu samotného.
To, že bylo odstartováno jsme se dozvěděli až podle pomalu se pohybujícího davu. První cca kilometr to bylo opravdu velmi pomalé vyklusávání a vyčkávání až se dav trochu rozptýlí. Na druhou stranu to bylo velmi dobré, protože člověk ani neměl možnost přepálit start a vyčerpat se na začátku.

První polovina
Jak se postupně dav rozptyloval, bylo možné nalézt vlastní tempo a cesta po nábřeží ubíhala docela příjemně. Při první příležitosti jsme byli přesměrováni na náplavku a tak jsme měli krásný výhled na Vltavu, Pražský hrad a hlavně dlouhý dav bílých triček před námi.
Z předchozí prohlídky trati na mapách jsem věděl, že před Karlovým mostem to bude kolem tří kilometrů a tam mě může čekat krize (ze zkušenosti). Naštěstí přesně tam jsme se konečně dostali trochu do stínu a zároveň do centra města. Takže nepřipadalo v úvahu nějak zvolňovat.
Proběhnout si Staroměstské náměstí a Celetnou je opravdu zajímavý zážitek. Tady už ale první začali přecházet do chůze a bylo v úzkém koridoru dost náročné se jim vyhýbat. Hlavně proto, že je nenapadlo odběhnout ke straně, ale klidně se zastavili uprostřed.
Na takovém závodě jsem byl poprvé a tak jsem byl docela zvědavý, zda povzbuzující dav kolem opravdu dokáže z člověk dostat to nejlepší. Bohužel toto se netýkalo aktuálního publika. Turisté z velké části znudění, že jim někdo brání v cestě za orlojem a češi tak maximálně pozorující. Až na úplné výjimky pozbuzoval pouze najatý personál a to ve velmi kolísavé formě. Výjimkou byly dvě slečny ve Vodičkově ulici, které to myslely vážně.

Občerstvení
Občerstvení - "nápoje a ovoce", jak sliboval pořadatel se mělo vyskytovat na pátém kilometru. Nakonec asi o půl kilometru dále bylo po straně několik stolků. Bohužel jsem se nevešel do prvního bloku závodníků, který přibíhal k nalitým kelímkům. Když jsem se k této "občerstvovací stanici" dostal já, byl tam pouze dav závodníků, strkající se o kelímky. Principem totiž bylo vystát si frontu na kelímek a následně pokračovat k cca čtyřem lidem, kteří do nic z hadic točili vodu. Hadice měly minimální tlak, takže se tu opravu tvořily davy naštvaných, zchvácených lidí.
Přestože jsem neběžel na čas, tak jsem to po pěti minutách tlačenice vzdal a běžel bez vody dál. Příjemné to nebylo, ale věděl jsem, že jsem 10km bez pití už bez problémů uběhl a snad to dám i dnes. Samozřejmě jsem pořadatelům spílal celou cestu do cíle, protože horko bylo opravdu pekelné.


Druhá polovina
Nepříjemným faux paus s vodou se dá závod rozdělit na polovinu. Z Příkopů se běžilo přes Václavské náměstí, Vodičkovou a Lazarskou zpět na nábřeží, kde se trať napojila zpět na původní, jen v protisměru.
Tady už začalo jít do tuhého a tempo zpomalovat. Vrátili jsme se totiž zpět na sluníčko a kostky.
Kolem tratě se začali objevovat první "padlí". V tomto vedru nebylo moc čemu se divit. Bohužel záchranáři nebyli téměr vidět a často se stávalo, že běžce "zahraňovali" náhodní diváci.
Tady už jsem párkrát přešel do chůze, protože mi bylo jasné, že naplno se tento závod v těchto podmínkách opravdu zaběhnout nedá (v mé kondici). Také hrozně sváděli ostatní okolo, kteří do chůze přecházeli. Myslím, že kdyby všichni běželi, nedovolím si polevit ani já.

Cíl
Za chvíli (která trvala věčnost :) se přiblížil poslední kilometr a pak cíl. Tam čekalo další nemilé překvapení - žádná voda. Původně bylo kus od cíle nainstalováno pár "korýtek" s vodou, ale ta buď netekla, nebo u nich byla obrovská fronta.
Druhou možností byl stan záchranářů u šaten, kde překvapeně rozdávali vodu všem závodníkům. Ale znamenalo to vystát si opět dlouhou frontu na přímém sluníčku.
Další možností pak byly místní restaurace a výčepy, což ovšem nepovažuji za úplně ideální formu organizátorem slibované vody v cíli.

Dojmy
Vzhledem k tomu, že to byl můj první takovýto závod a šel jsem si ho spíš užít, než závodit, tak bych svoje tempo odhadl tak na 70%. Znamenalo to, že se mi nepovedlo se dostat pod hodinu, ale vzhledem k podmínkám, mi to ani nevadí.
Důlěžité je pro mě, že jsem to dal, že to bylo z velké části příjemné vyvrcholení mých běžeckých příprav a že jsem si to užil.
Problémy s vodou jsou nepříjemné a nakonec mě mrzí, že tahle nálepka ulpí na závodě mnohem víc, než to, že všechno ostatní fungovalo spolehlivě. Na druhou stranu si pořadatel závod už od počátku stavěl jako amatérský a pro začínající a tak mohl očekávat, že ne každý takový ví, jak v 30°C bez vody po 8 kilometrech bude jeho tělo reagovat.

Nakonec, s mírným odstupem hodnotím Nike Run Prague 2011 jako běh, na kterém jsem rád, že jsem byl a pokud se bude za rok opakovat, nebudu chybět.


PS: ještě jedno neveselé video: