Cesta z iOS na Android (a asi zpět) - Den druhý

Den druhý

Přišel den, kdy je třeba telefon využívat v běžném provozu a teprve se ukáže, nakolik je možné takhle rychle přejít a jak moc kostrbatý ten přechod bude.
Ráno zvonil budík v pořádku, což jsem považoval za dobré znamení :). Pro jistotu jsem s sebou vzal i nabíječku. Přeci jen o kapacitě baterie kolují nejrůznější pomluvy a určitě nechci zůstat uprostřed dne bez telefonu.

Před cestou jsem si ještě zkontroloval, jesti by mě nechtěl Google Now upozornit, když mám první schůzku v kalendáři za necelých 60 minut, ale ukázal mi jen, jak je venku...
Tedy vyrazil jsem na metro. Cestou jsem si vzpomněl na iOS Metrobot aplikaci, která informuje o času zbývajícím do příjezdu konkrétního metra. Možná něco takového také existuje, ale budu muset trochu hledat. Nic, co bych výrazně postrádal, jen jsem si zkoušel vzpomenou, kde všude jsem zvyklý mimoděk iPhone použít.

První situace - metro, někomu začne pípat budík v telefonu a osazenstvo vagónu se rozhlíží. Také jsem si jistý, že jsem ten svůj vypnul, ale na druhou stranu vím, že mám v kapse systém, který jsem ani zdaleka neochočil a jakákoliv aplikace může mít něco takového nastavené. Tedy chvilku váhám, ale pak jsem první, kdo po svém mobilu sahá a kontroluje ho. Samozřejmě, že to byl budík někoho jiného :).
Když už mám telefon v ruce, rozhodnu se napsat někomu zprávu přes Whatsapp. Poprvé si uvědomuji, že je naprosto nereálné ovládnout tuto úhlopříčku jednou rukou. Velmi nepříjemné. Takže při psaní zprávy žongluji většinou jednou rukou, ale musím si pomáhat a zvláštní klávesnice moc nepomáhá. Obecně mne dost překvapuje odlišné fungování dotykového displeje oproti iOS zařízením. Odezva je samozřejmě už rychlá, ale místo, kam se musí "mačkat" se trochu liší.
Ale zpráva odeslána.

Druhým zjištěním je, že při pokusu o obsáhnutí ovládání jednou rukou se často dostane dlaň nebo prst na kraj displeje a spustí aplikaci, kterou nechcete. Samozřejmě to chce cvik, ale třeba iPad Mini se stejně úzkými okraji, má na tohle softwarové řešení, které dost úspěšně vyhodnocuje, zda jste se displeje dotkli záměrně, nebo při držení. Jsem si jistý, že tady nic takového neexistuje a i při dalším používání jsem s tímhle měl problém. Hlavním důvodem je onen obrovský displej, který prostě není dělaný pro jednu ruku.

Když jsem dorazil do práce, položil jsem telefon na stůl před sebe a očekával běžný provoz - upozorňování na schůzky, příchozí emaiy, zprávy. Bohužel ani jedno se nekonalo. Zprávy sice chodily, emaily také, ale upozornění bylo realizováno pouze "skrytě" a jediný způsob, jak to poznat bylo jedině blikání drobné zelené diody. Poté člověk musel telefon odemknout a přes notifikační centrum získat info, co se vlastně stalo. U emailu bych to zvládnul, ale na zprávy bych opravdu chtěl být upozorňován. Ale bylo třeba se zavrtat trochu do obsáhlého nastavení a toto změnit. Povedlo se mi to u zpráv, ale Gmail jsem k tomu přesvědčit nedokázal.

Druhý problém už bohužel nemá tak jasné řešení. Displej je extrémně lesklý. Tedy na první pohled nijak výrazněji než ostatní (např. iPhone5), ale ve chvili kdy telefon leží na stole ve světlé místnosti s okny, není téměř možné na něm něco přečíst. A to i když zesílíte jas na maximum. Uznávám, že dnes byl celkem slunečný den, ale znamená to, že ani venku si telefonu moc neužijete, což jsem si brzy ověřil.
Hleadat v adresáři kontakt, kterému chci zavolat se neobešlo bez zakrývání druhou rukou a to už si opravdu dlouho nepamatuji. Že bych měl použít mapy pro orientaci či dokonce navigaci mě celkem straší.

Baterie byla na druhou stranu první den příjemným překvapením. Ve 4 odpoledne, kdy v pozadí běželo vše potřebné a telefon jsem průměrně používal jsem měl ještě 70 procent. Přestože to bylo ještě dost, dal jsem telefon na chvíli do nabíječky, protože jsem nevěděl, jak moc ho budu během večera potřebovat.

Další, co jsem během dne zjistil, bylo překvapení, že jsem nepoužil twitter na mobilu. Přiznávám, že jsem na něj zvyklý a během dne timeline čtu několikrát. Ale pokud se zamyslím, tak důvody, proč jsem si radši otevřel webovou verzi jsou dvě: Twitter aplikace je dost průměrná, zdaleka ne příjemná na ovládání, nemluvě o nějaké synchronizaci přečtení či udržení místa, kde člověk skončil :(. Samozřejmě se podívám po alternativě a věřím, že existuje.
 Zároveň ale není moc příjemné používat telefon, což je větší problém. Opravdu je třeba obou rukou a soustředění.
Nechci takhle brzy generalizovat, ale naprosto by to zapadalo do modelu, kdy iOS uživatelé výrazně více využívají přístup přes mobil k internetovým službám a obsahu. Prostě je to příjemné a přirozené. Na adroidu je to trochu pravou rukou za levým uchem. Ale pokusím si zvyknout, nebo najít výhody i zde.

Večer jsem mobil už moc nevytahoval. Maximálně na pobavení přátel, kteří nevěřili, že bych něco takového mohl mít v kapse. Udělal jsem pár fotek při malém osvětlení a žádné velké překvapení se nekonalo. Ale šumu moc není.