Cesta z iOS na Android a zpět - den čtvrtý (a poslední)

Přestože jsem si naplánoval na víkend důkladnější testování, nakonec jsem z htc one vyndal SIMku a vrátil ji zpátky do iPhone. V prostředí androidu jsem se cítil příliš nejistý, každou chvíli zjišťoval, proč přestaly fungovat notifikace a nakonec pro další testování mi stačí wifi.

Začal jsem hledat další zajímavé či alternativní aplikace, ale při instalaci mě dost děsilo, k čemu všemu mají přístup. Sice je tu upozornění, kde to dostanete kompletně vypsané, ale ve chvíli, kdy s tím nesouhlasíte, tak máte jen možnost neinstalovat. U iOS sice nic takového nevidíte a systém se dotazuje až když konkrétní aplikace k něčemu systémovému přístup potřebuje, ale máte tu jistotu sandboxu a víte, že dokud nepovolíte přístup, tak o své kontakty či fotky prostě nepřijdete.

Dá se čekat, že přístup víceméně ke všem funkcí potřebují systémové utility pro změnu lockscreenu atd, ale množství povolených přístupů k telefonním službám, kontaktům atd. od aplikací, které se těchto funkcí ani vzdáleně netýkají mě docela odradil.
Nakonec mě to otrávilo natolik, že jsem ve zkoumáni nepokračoval. Pro vyzkoušení jsem naimportoval všechny kontakty, připojil google účet a dost by mi vadilo, kdyby v tom začala nějaká aplikace dělat nepořádek, nebo je využívat bez mého vědomí. Stačilo mi, když si jedna z nich poslala bez dotazu ověřovací sms, u které jsem vůbec nemohl ovlivnit kam odchází, její obsah a netušil tedy ani cenu.

Takže htc one putoval do šuplíku a inzerát na aukro. Z androidu jsem zas na nějakou dobu vyléčený a návrat na iOS byl docela balzámem.
Rozumím tomu, proč je tento systém pro někoho zajímavý, souhlasím, že mít trpělivost a čas, tak si jej můžu nastavit naprosto k obrazu svému a v průběhu cyklu telefonu si měnit prostředí dle libosti a to tak rychle nezevšední.
Na druhou stranu mi vadí nejednotnost ovládání, fungování a trochu podivný design aplikací, které podle mého dost zaostávají za svými iOS verzemi.
Ostatně nejvíce mě to zaráží na původních Google aplikacích. Téměr všechny fungují a vypadají lépe na iOS než na adroidu. Objevují se tam nové prvky ovládání a i ergonomie mi přijde výrazně povedenější. Například pull-to-refresh mi extrémně chybělo všude, kde už jsem to považoval za běžné (Google+, Twitter, Flipboard).

Ohledně htc one se pokusím ještě sepsat své dojmy samostatně. Nejde vůbec o špatný telefon, konečně se podařilo velmi dobré dílenské zpracování a prostředí má i pár nápadů. Dolů ho táhnou nelogické rozměry a lesklý displej.