Stejně jako každý jiný podzim a hlavně předvánoční sezóna, má i letos herní trh své vítěz a poražené. Mezi poražené bych zařadil všechny, kteří zbaběle přesunuli vydání svých hlavních hitů na jako příštího roku. Jeslti to bylo pouze ze strachu z krize nebo silného Modern Warfare 2 není úplně jasné, ale znamená to, že víc prostoru dostávají ti, kteří se letošní vánoční sezóny nebáli a vytáhli své trumfy.
Naughty Dog se svým očekávaným Uncharted 2 mezi ně rozhodně patří. PS3 po zlevnění na rozumnou hladinu potřebovala killer titul jako sůl. V minulosti dojížděla nejen na nekonkurenceschopnou cenu, ale i mizivé množství originálních vlastních titulů a povětšinou nepovedené konverze z ostatních systémů. Jediné dvě původní PS3 hry (Metal Gear Solid 4 a Little Big Planet) silně nesplnily onu roli tahouna prodeje a tak se Uncharted2 vyhlíželo s velkými nadějemi.
Dost ale k teoriím, jdeme hrát.
Na začátek bych měl asi zmínit, že moc velkým příznivcem PS3 nejsem a pod televizí mi chytá prach (doslova a vydatně) pouze pro svoji Blu-Ray mechaniku. Přesto jsem ale při prvotním hypu nad Metal Gear Solid tuto hříčku zakoupil a bohužel odložil někde v polovině - asi u sledování stodvacátého animovaného filmečku, při čekání na možnost na svých pět minut hru ovládat. Ale o tom jindy a jinde.
Zaujatějšího hráče tedy asi opravdu pohledat a tak to Uncharted 2 se mnou neměl snadné. První naskočení do děje mi připomnělo, že ovladač PS3 opravdu nenávidím. Neergonimický plastový vrzající výlisek bez vibrací je opravdovou zkouškou trpělivosti a i přesto, že jsem se s ním za pár hodin sžil, příjemné to rozhodně nebylo.
Ale zpět ke hře. Tvůrci si vzali hodně inspirace z filmového vyprávění příběhu a tak je použito obvyklé klišé prozrazení budoucnosti, ke které se pak ve flashbacku snažíte dopracovat. Ale tady to vůbec nevadí a dá to možnost hned z kraje vidět dvě různá prostředí. Ze zasněžených vrcholků v tu chvíli neznámých hor se přesouváte do džungle Bornea a hra dostává skvělý spád.
Příběh
Je tu nějaká snaha navázat na předchozí díl Uncharted, ale až tolik se netlačí na pilu a většinou potkáváte nové postavy, zatímco ty z minulého dílu jsou často dost upozaděny, aby například pouze na konci dorazily pronést nějaké to své moudro.
Jak jsem už zmiňoval, začíná se v půlce děje a vše se točí kolem hledání ztracené flotily cestovatele Marco Pola. Nehodlám tu prozrazovat příběh, ale nutno říct, že se o nic extra originálního nejedná. Prostě projděte 25 levelů a postřílejte vše co na vás útočí. Průběžně sice objevujete nové informace, ale pokud bude někdo závěrem překvapený, měl by zvážit vyšetření mozku. Postavy jsou prvoplánové, zápletky občas na hlavu, ale pokud přistoupíte na hru tvůrců, můžete se bavit.
Principem je opravdu ukázat vám hodně originálních prostředí a neda vydechnout. A to se daří na výbornou,
Grafika
První kapitoly nejsou špatné, ale drží se mírně nad průměrem. To co vám vyrazí dech přihází s dalšími levely a stupňování postupuje až do konce. Autoři jsou si toho vědomi a tak opravdu dávkují scenérie na vaši obrazovku postupně. Zatímco je džungle Bornea mdlá a občas zakroutíte hlavou nad texturami, pak městská zástavba překvapí, nepálský sníh pak naprosto nadchne, aby se vše spojilo v úžasný výlet do tibetského kláštera.
Můžu s klidem říct, že jsem opravdu lepší grafiku na konzolích neviděl. Jediné srovnání se nabízí s Resident Evil 5, ale to se zase nemůže měřit rozlohou a variabilitou.
Využívání velmi kvalitních textur a neopakování objektů opravdu přináší pastvu pro oko. Navíc dohlednost je často obrovská a je vidět, že jde o opravdové objekty, nikoliv jen přes horziont nataženou bitmapu. Je až neuvěřitelné kolik rozsáhlých a hlavně detailních prostředí vývojáři vyrobili.
K tomu pak trochu kontrastuje hlavní postava, která moc detailů nepobrala a občasné v enginu tvořené předělové filmečky. Tam to často zaskřípe a hranaté objekty hrozí poškrábáním televize. Je to škoda, protože to opravdu působí jak pěst na oko.
Pamatuju si také, jak u minulého dílu se mohli všichni zbláznit, že když hlavní postava vstoupí o vody, dostane novou texturu s mokrým oblečením. Toto bylo zachováno i ve dvojce, ale má to své mouchy. Občas jste jak houba a stačí se dotknout jednou nohou vodní hladiny a jste celý "promáčený". Toto funguje taky u sněhu a stane se, že prvním šlápnutím na sních získáte "omrzlou" texturu na celou postavu. Detaily, ale škodí.
Rozmanitost prostředí tu kompenzuje nerozmanitost nepřátel. Budete se stále setkávat s cca pěti typy vojáků, kteří mají různé zbraně a přístup k vašemu zničení. Ovšem jsou vždy naprosto stejní, co se týká postavy, barvy vlasů a tak stále potkáváte staré známé, které jste už tolikrát zabili.
Hratelnost
Spád se Uncharted 2 nedá upřít. Začnete hned na začátku a hra vám nedá vydechnout dokud nebude všemu konec. Tomu je přizpůsobená i obtížnost, která hodně pomáhá tomu, aby hra vypadala jako filmový děj a vy nemuseli nic opakovat. Často je to příjemné, často ale škodí a říkal jsem si, že tohle bylo tak lehké, že se k tomu musím ještě jednou vrátit.
Hraní je vlastně jenom o překonávání překážek v cestě skládající se z šplhání někam a ničení nepřátel. A ještě bych zapomněl na puzzly. Oba.
Přesně tak - pokud byste očekávali nějakou tu hádanku hodnou přemýšlení, jste tu špatně. Většinou je to o otočení předmětů na zdi nebo soše. Největším problémem se tak stává otázka, jak se k nim dostat. A to považuji za největší slabinu - ke šplhání můžete použít pouze objekty, které vám vybrali vývojáři. Nejenom, že tak při druhém hraní bude hra úplně stejná, ale zároveň je občas obtížné najít, který ze sloupů vám dovolí na něj vylézt, když všechny vypadají úplně stejně.
To se bohužel děje velmi často - cesta dál je buď naprosto výrazně označena vývojáři (červené cihly mezi bílými) anebo vidět není a vy musíte vyzkoušet všechny stejně vypadající objekty až najdete jeden, který zázračně dovolí po sobě vylézt.
Závěrem
Jak je asi z předchozích řádků znát, tak jsem byl k Uncharted 2 velmi skeptický, ale dostal jsem svou porci zábavy a vizuálního zadostiučinění, že si nakonec nemůžu stěžovat. Samozřejmě, že by šlo mnohé vylepšit, počínaje příběhem a in-game filmečky konče, ale i bez toho jde o jednu z nejlepších her, co jsem v poslední době hrál.
Bohužel je krátká hrací doba dneska standardem a když se některému kousku dosáhnout 10 hodin, dostává body navíc. Tady je možné najít omluvu ve formě opravdu pěkné grafiky a rychlého spádu děje.
Pro PS3 je Uncharted 2 mezníkem. Odsud se bude datovat historie buď cesty mezi plnohodnotné konzole nebo na smetiště dějin. On žádná další zajímavý titul pouze na PS3 tento rok nevyjde a konverze to bohužel opět s X-Boxem projedou, tak bych zase tak nejásal.
Taky grafika dostane tuším velmi brzy přemožitele a tak bych očekával u zápisu Uncharted 2 do historie spíš hesla jako "ultimátní vlaková přestřelka" nebo "zachránce PS3".
Já za své peníze dostal nakonec kvalitní hru a zábavu na týden, Uncharted 2 zařadil mezi pět nejlepších her, co jsem tento rok hrál. A to mi stačí.
