V mojí situaci, kdy jsem již od prvotního budování obýváku měl jasno v tom, že plátno jednoho dne přijde, to bylo možná o trochu jednodušší. Ale jen o trochu.
Ideální situace je, když máte pro vlastní domácí kino samostanou místnost. Dá se hezky odhlučnit, zařídit přímo k tomuto jedinému účelu a pak se situace s plátnem výrazně zjednodušuje. To bohužel nemůže ale udělat každý. Většina z nás bude nucena své domácí kino vpasovat do některé z obytných místností. Pravděpodobně dojde na obývák, kde se dá předpokládat umístění všech ostatních komponent od zvuku až po pohodlné sezení.
A i v tuto chvíli máte kupodivu na výběr ze tří možností. První, nejkomplikovanější a asi nejhůře realizovatelnou je stabilní promítací plocha. Prostě obdelník na stěně, který můžete obětovat pouze na promítání. Ovšem v prostředí alespoň trochu normálního obýváku v kombinaci s vcelku velkou úhlopříčkou, kterou domácí kino vyžaduje, to znamená obětovat celou jednu zeď. A ideálně tu, která je již připravena zvukově, tj. je proti ní směřován divácký prostor a od ní přední reproduktory. Je pak úplně jedno, jeslti zeď namalujete šedou barvou a ohraničíte černými okraji, nebo pověsíte profi promítací desku.
Většinou totiž zjistíte, že tam již vadí televize, případně není moc zdobné mít na hlavní stěně pokoje bílý obdélník s více než dvoumetrovou úhlopříčkou.
Vytahovací plátno
V tu chvíli přichází samozřejmě na řadu plátno. Už to je prvním kompromisem, ale vzhledem k současné nabídce velmi přijatelným. Plátna je možné ještě vybírat ze dvou druhů. Může být zavěšeno ze stropu, resp. zdi anebo může být vytahovací zespodu.
Začnu tím, které se vytahuje zdola. Přestože jsem jej zpočátku automaticky vyloučil, vrátil jsem se ke konci vybírání k jeho výhodám a musím říct, že existují.
Ale nejprve k tomu, jak takové plátno funguje. Onen tubus, ve kterém je plátno srolováno je umístěn na zemi a je mobilní. Stačí jej prostě přinést, pootočit nožičky a vytáhnout plátno směrem nahoru. Můžete tak určit, jak vysoko bude spodní strana promítaného obrazu. Na zadní straně je důmyslná konstrukce, která ho udržuje ve stabilní a napnuté poloze, jelikož nemůže na rozdíl od plátna visícího využít gravitace, resp. pracuje proti němu.
Pokud shrnu hlavní výhody takového plátna v bodech
- Je mobilní. To znamená, že pokud se rozhodnete promítat někde jinde, stačí ho prostě jenom vzít a jít. Možná si říkáte, že se to stát nemůže, ale zamyslete se a určitě najdete sitauci, kdy by velká úhlopříčka a kvalitní obraz dal situaci úplně jiné vyznění.
- Není třeba jej instalovat napevno. Tím chci říct, že vás nečekají žádné zásahy do omítky či stropu a komponování plátna do prostředí pokoje. Prostě pokud budete mít chuť promítat, vytáhnete plátno a jste připraveni.
- Pokud máte vysoký strop a nemáte možnost plátno pověsit na zeď narazíte na to, že u pláten s rozměrem 16:9 se dá viditelná plocha "stáhnout" jen velmi omezeně směřem k zemi a střed obrazu může být nepříjemně vysoko. To se u plátna vytahovanému zdola stát nemůže. Tam naopak určujete výšku vy a střed plátna spíše blíže zemi je přirozenější.
Samozřejmě existují i nevýhody. Toto jsou dle mého soudu ty největší
- I po stočení plátna ho musítě někam uklidit. A s více jak dvoumetrovým tubusem se v bytě moc dobře nemanipuluje.
- Při každém promítání musíte znovu nastavit projektor. Pokud nepoužíváte projektor mobilní a také ho po každém promítání neuklízíte, budete muset při každém vytažení plátna znovu poopravit rozměry obrazu a zaostření.
- Středový reproduktor se dostane za plátno. Přestože s tím již některá plátna počítají a mají perforace, které dovolí zvuku ze středového reproduktoru kvalitní průchod, není to pravidlem a připlatíte si za to. Bude pak třeba trochu jiné nastavení, vzhledem k umístění mluveného slova hlavně do centru, pro fungování s plátnem a bez plátna.
Zde můžeme téměř otočit všechny výhody předchozího typu plátna v nevýhody a naopak. Pokud plátno věšíte, musíte učinit zásah do interiéru a přeci jen vám od stropu bude stále viset tubus. Plátno bude pravděpodobně v trochu větší výšce, než by bylo ideální (to lze eliminovat délkou zavěšení od stropu).
Ovládání takového plátna může být buď manuální, nebo motorizované. Rozdíl v ceně vcelku zanedbatelný (vzhledem k objemu financí investovanému do kina jako celku), v náročnosti vcelku velký. Pokud nejste příznivec nevzhledných lišt, dojde na sekání do stropu pro připojení přívodu elektriky. Odměnou pak bude možnost ovládat dálkově z gauče stahování plátna.
Já jsem došel k rozhodnutí, že mě stažení plátna před promítáním ručně nezabije, anebo spíš podvědomě odmítl vést elektrické rozvody o další dva metry výše, než jsem to udělal při věšení televize na zeď.
Poměr stran
Tolik k výběru plátna po řekněme "rozvinovací" stránce. Dalším rozhodnutím musí být poměr stran. Dnes si můžete v podstatě vybrat mezi starším 4:3 formátem a novějším 16:9.
Jelikož je plocha plátna dnes již většinou ohraničena černou hranou, je důležité si toto rozhodnutí pořádně rozmyslet před nákupem.
Mohlo by se zdát, že stačí koupit 4:3 plátno a pro 16:9 filmy promítat pouze na jeho část. Věřte mi, ony "bílé" resp. šedé okraje mezi ohraničením obrazu a plátna jsou velmi rušivé.
Základní rozhodnování by mělo vyjít z toho, co budete sledovat nejčastěji. Pokud si projektor pořizujete hlavně na filmy (dnes komplet širokoúhlé), získáte s 16:9 rozměřem mnohem víc prostoru, než pokud byste se snažili tento formát promítat na 4:3 plátnu.
Pokud ovšem preferujete promítání TV nebo starých fimů, bude 4:3 plátno správnou volbou. Časem ale i naše zaprděné televize objeví širokoúhlý formát a pak zbydou jen ty staré filmy.
Materiál
Důležitým parametrem u plátna je jak materiál, tak velmi související parametr tzv. zisku. Zjednodušeně řečeno - čím dražší plátno, vyšší zisk a lepší obraz. Tyto hodnoty je třeba hlídat hlavně v případě, že předpokládáte promítání za horších světelných podmínek, resp. jindy než za tmy.
Úhlopříčka
Jedním z nejdůležitějších rozhodování u výběru plátna bude jeho úhlopříčka. Samozřejmě myšlenka na "pořádné kino" svádí pošilhávat po co největších úhlopříčkách. Ovšem všeho s mírou, mohli byste mít pak vykroucený krk jako v první řadě klasického kina a to určitě nestojí za to.
Základní tabulka, která by mohla trochu pomoci s výběrem:
Úhlopříčka | Projekční vzdálenost (m) | |
(palec) | (cm) | |
28 | 67 | 1,2 |
60 | 144 | 2,2–2,6 |
80 | 192 | 2,9–3,5 |
100 | 240 | 3,6–4,4 |
200 | 480 | 7,3–8,7 |
300 | 720 | 12 |
Je ještě několik detailů, které je třeba před finálním výběrem zvážit a já je zde uvádím, protože člověka nemusí napadnout do chvíle, kdy plátno kupuje.
Je velmi dobrý nápad si udělat malý nákres toho, jak bude plátno v místnosti umístěno a jak daleko bude od projektoru. Přesně. A tuto vzdálenost pak porovnat s projekční vzdáleností konkrétního projektoru, abyste po namontování nezjistili, že je projektor tak blízko, že nedokáže plátno obrazem vyplnit.
Pokud budete věšet plátno ze stropu, počítejte s tím, že dodané plátno nebude mít k tomuto účelu v balení nic. Pouze dva vyčnívající háčky směrem nahoru. Počítejte s tím. Hodí se dva šroubovací háčky s moždinkami a krátký řetízek. Odměřenou délku již můžete mít dopředu.
Pokud věšíte plátno od stropu, opět si změřte ze specifikací výrobce jak vysoko bude spodní hrana obrazu po plném rozvinutí plátna. A tuto výšku pak srovnejte s možností vertikálního posuvu projektoru. Pokud bude projektor normálně "na nožičkách", pravděpodobně se nemáte čeho obávat. Pokud se ovšem rozhodnete jej pověsit ke stropu, počítejte s tím, že bude vzhůru nohami a vertikální odchylku musíte kontrolovat opačným směrem a často bývá výrazně menší.
Pokuste se umístit projektor co nejvíce proti středu plátna po vertikální ose. Budete tak muset minimálně používat korekce hran a docílíte stejně jasného obrazu na všech stranách.
Jak jsem to udělal já
Už jsem naznačil, že jsem se při výběru přiklonil k plátnu, připevněnému ze stropu s manuálním ovládáním. Projektor je přímo proti němu na držáku a já jsem s tímto řešením spokojen. Spodní hrana je cca 130cm nad podlahou a nad centrovým reproduktorem. Sloupové přední jsou vedle plátna.
Odkazy:
TV Freak o parametrech projektorů
EliteScreens plátna